Blog složený z mailů...

Protože jsem za poslední týdny psala hlavně dlouhé maily a žádný blog, rozhodla jsem se, že z nich udělám kompilaci a hodím to sem. Nemusím to tak psát znova :-)

Hlavní novinka je, že plánujeme indickou veselku...zní to dost úletově, ale je to celkem logické vyústění a žádný unáhlený skok:-)

Dále je novina, že organizujeme cestování a jógu v Indii pro naše přátele - tzn. máminy jogíny nebo moje tanečnice, pokud budou chtít. 

1.mail 25.8. (Andrejce)

(...)

...ted zjistujeme vsechny detaily naseho planu a je to dost

zdrcujici, vzdycky kdyz zacneme zase zjistovat, co vsechno potrebujeme

ke svatbe a taky ja musim nejak ziskat nove vizum pred svatbou

{aktualni vyprsi 4.prosince}, propadam skoro do depresi, ze to

proste nikdy nezvladnem. No a po svatbe nas cekaji opletacky k ziskani

indickeho X-viza pro me a ceskeho viza pro Anba. Kazdy z toho vyzaduje

naprosty silenosti, tisice dokumentu ruzne overovane, overene

prekladane, superlegalizovane, dolozeni financnich zdroju, ze mame kde

bydlet, fotografie ze svatby, ID\pasy a fotografie svedku. To bude

HROZNY HROZNY HROZNY. Proc nam to delaj? Testovani mezikulturni lasky?

Jeste k tomu jak sehnat ty informace - co presne vsechno potrebujeme a

kdy kam  zajit a jak dlouho jim to bude trvat.

Ja bych se na celou svatbu vykaslala, kdyby nas nechali spolu v klidu

nekde zit, ale to nas nenechaj ani v Indii ani v Evrope, ze jo:-)

Napriklad ke svatbe potrebuji dokument, ze jsem schopna svatby nebo tak

neco {zpusobila se tomu rika} o ktery se zada z Indie, vydaji ho v

Brne, ale pak potrebuje superlegalizaci v Praze a nasledne uredni

preklad do anglictiny takovym prekladatelem, ktereho uznava Indie.

Aktuální poznámka: Na velvyslanectvi mi poradili, že mi to rychleji někdo oběhá po Praze s plnou mocí. Timto zaúkoluji tatínka.

Problem je i s planovanym vycestovanim! Asi ted neco zmenili a neni

mozne ziskat indicke vizum z Nepalu ani Sri lanky, musi se ziskat z

CR. Driv to bylo v pohode. Paneboze, jestli se budu muset potupne na

dva mesice vratit do CR tak se asi poseru. Zjistuju momentalni

informace, zda muzu ziskat indicke vizum odkudkoli tady v okoli, kam

muze bezproblemu i Anbu. Snad se neco najde.

Nechapu to, v dnesni dobe, kdy se maji hranice otevirat a cestovani se

ma zjednodusovat, delaji zmeny k horsimu. Proc proboha proc?

Aktuální informace: Není to možné. Mohou mi ho však z důvodu svatby prodloužit, více budu vědět už brzy. Proč se podmínky takhle zhoršují? Z důvodu nelegálních přistěhovalců ze západu, kteří tu pracují bez pracovního povolení a berou Indům práci. Tak aby je nikdo nezaměstnal, když musí pak vždycky na dva měsíce odjet, nyní dokonce až do své země...A když žádají podezřele často, už další vízum prostě nedostanou... 

Jinak jsme spolu ale moc stastni. Zda se to neuveritelne, ale ma asi

vsechny vlastnosti o kterych jsem si kdy dovolila snit ze by mohl muj

partner mit, i kdyz me nikdy nenapadlo ze vsechny najednou. A pak ma

plno "bonusu", o kterych bych si ani snit nedovolila. Zacla jsem fakt

verit, ze neco jako ze jsme k sobe predurceni muze existovat. Nebo ze

se zname z minulych zivotu nebo co ja vim. proste mi to prijde natolik

husty ze v tom musi neco takovyho byt. To neni obycejna chemie, tomu

neverim. Musime spolu uz ted prekonavat spoustu tezkosti a narocnych

situaci, takze myslim, ze otestovany budeme dost.

Poznámka: Samozřejmě má i nějaký chyby, to, že jsem si toho vědoma je důkaz, že snad nejsem tolik strašně moc zarůžovobrýlená, ale třeba jen trochu...

Jak to vzali rodice.

Je videt, ze mama ma v sobe jeste zmatek. Ona je vlastne nadsena, zda

se ji to spravne ulitly a Anbu se ji zalibil. Tak to ma uvnitr a od

zacatku. Ale samozrejme je tam velky rozum a zodpovednost matky a taky

"co reknou lidi". takze kazdych par hodin ma jiny nazor. Vtipne je, ze

to byla ona, kdo prvni mluvil o svatbe a to jsem jeste byla v Praze.

Jednou rikala, at neni svatba driv nez v unoru, ze by nemohla prijet driv a at se jen opovazime udelat svatbu bez ni. Radovan rikal at na svatbu zapomenu, ze mama blbne.

Poznámka: Mluvila o tom proto, že jí to řekla Klára, že to plánujem, přitom si nepamatuju, že bych Kláře něco takovýho říkala, ale to jsem asi zase byla přiopilá já! Přitom jsme to zas tak uplně neplánovali, jen to bylo jedno z mnoha témat hovoru, do kterého jsme občas zabrousili. Tak nevím, co jsem vlastně té Kláře řekla a co zase ona řekla mámě. Každopádně nám to ve výsledku usnadnilo situaci:-) Ach ty drby.

Ted jsme se tedy rozhodli a ja s tim vytasila na mamu pres videhovor na skype. Mamina první reakce byla (ale moc verohodne to neznelo), ze kdyby byla poradna mama, sama by si pro me prijela a dotahla me domu, ale ze poradna mama byt neumi. A ze se k sobe s Anbem fyzicky a

mentalne nehodime {to prvni je pravda, je to fakt velkej vyskovej

rozdil, ale to druhe rozhodne pravda neni, zjistuju to dnes a denne} a

ze proc si proboha jeji dcera vybira tak slozitou cestu pro zivot,

kdyz bych to mohla mit mnohem jednodussi. A jaky budou komplikace az

budeme mit deti a budeme se rozvadet. Potom, co nam vycetla vsechny

hrozby a my jsme je odkyvali, ze je akceptujeme jsme zacali planovat

rodinnou cestu na svatbu.

Uz predtim jsme planovali vylet do Indie s joginama na prosinec

dalsiho roku, tak jsme se rozhodli nakonec to spojit do jednoho.

Bohuzel je to pro lidi dost narychlo, tak snad se prihlasi aspon 10

lidi, jinak to byt nemuze.

Jo a zadny pozadani nebylo, na to se tady s prstynkem a tak nehraje.

Normalne svatby vetsinou domlouvaj rodice a nastavajici par se jenom

okukuje a odsouhlasi to nebo ne. Kdyz je to z lasky, tak se vetsinou

domlouvaji na svatbe hned co si vyznaji lasku {coz muze trvat taky

nekolik let okukovani z dalky, nebo naopak par dnu po seznameni} a

zadny ceremonie nejsou. Zasnoubeni probiha nejcasteji 1 den pred svatbou!

No my to mame samo jinak, ale stejne Anbu mluvil o svatbe uz od

zacatku. Je to tak vlastne jednodussi varianta, zadny velky drama ano

nebo ne ;-) proste to k tomu tak postupne kazdodenni konverzaci

vykrystalizovalo. Nejak jsem si na to "zvykla". Chytre ze ;) Ale zadna

romantika. Zase s Anbem je romantika ve spousta jinych vecech, takze

se necitim nijak ochuzena. Ale myslim, ze ma v planu mi koupit nejakej

prstynek, kdyz jsem rekla, jak vypada zadani o ruku v Evrope {on to

samo trochu zna z filmu}, ale necekam ze by vypadal jako zasnubni ani

ze by byl nejak drahej. Musime setrit na ziskani viza do CR. Prachy,

to bude asi jeste taky problemecek. Snad to vsechno nejak

pujde. Prinejhorsim Anbu proda svoje kamery v hodnote asi 200.000Kc,

ale to by byla nouzova nejkrajnejsi varianta ke ktery nesmi dojit!

Poznámka: Už mě jednou po cestě zatáhl do obchodu se šperky, ale já mu odtamtaď zdrhla, protože jsem se tam cítila nepatřičně, byl hrozně luxusní a všichni nás obskakovali. A opravdu potřebu prstenu necítím, takže to dáváme k ledu.

Ted citim, ze akorat vypisuju samy problemy, ale to je ted fakt

poslednich asi 3 dnu, kdy jsme zacli planovat tyhle detaily a

zjistujem ty silenosti. Musime na to jit pekne jedno po druhem, jak

rika Anbu, pak se to nebude zdat tak hrozny. Otazka je, co resit

driv...:-)

Jak je to s jmenem jeste vubec netusim, zde je ve zvyku si pridat za

krestni jmeno cele krestni jmeno manzela. Prijmeni nemaji. takze Alice

Anbu Mahesh. zda je to mozne mit v CR musim zjistit. nebo jak se to

resi. Prinejhorsim se budou ke jménu Mahesh chovat jako k prijmeni a budu Alice Maheshova, ze jo :-D To je maly detail oproti vsemu ostatnimu!

2.mail 25.8. (Andrejce)

(...)

Hahá, český občanství až po strašně dlouhý době, (několik letech co bydlí v ČR) a spoustu podmínkách, jazykový zkoušce z čj atd. To vůbec není v plánu. Momentální target je vzít se a dostat ho nějak aspoň na nějaký jakýkoliv vízum do ČR :-) Pak se uvidí. 

Žít budeme někde. Anbu po mém dengue nechce už v Indii, že si uvědomil, jaké jsou tu nemoce a tak. Ale třeba ho to zase přejde. Nebo někde, kde takové věci nejsou, třeba v podhimalají. Tam je to fakt hezký. Ale co bychom tam měli za práci, netušim. Nebo někde v Evropě. Já bych ráda byla vždy přes celé léto v Českém lese, tak nějak jsem s tím vždy do budoucna počítala. Ale jestli budu mít tu možnost každé léto trávit tam, těžko říct. S mojí taneční prací ano. Ale netuším co a jak Anbu. Jsou to velké otazníky. Uvidí se, kam nás to zavane, asi velkou roli budou hrát náhody a kontakty. No a vždycky se můžeme vrátit zpátky do Indie, tady můžeme vždycky začít znova od píky bez počátečních investic a on tu práci najde lehce.

Anbu dělá vlastně střihače filmů, ale je i kameraman. Umí dělat různý ty předělávky, co se dneska ve filmech dělají, že to vypadá jako živý, ale je to animace (nějaký potvory a tak), nebo naopak že pozadí za skutečným hercem je vyrobený nebo přenesený odjinud a herec tam vůbec nikdy nebyl atd. Jako občasný melouchy dělá nějaký reklamní animace nebo točí reklamy. No ale filmový průmysl v ČR je nula nula prd oproti Indii, tak jsem k jeho uživení se tím skeptická. Možná tak tu reklamu, ale to ho samo tolik nebaví jako filmy. Zkrátka uvidí se. Možná někde jinde než v ČR.

(…)

Tady v jižní Indii moc z Francouzů unesený nejsou, protože tu měli velkou kolonii. A stále jich tu plno od těch dob bydlí, indičtí Francouzi, musí to být zajímavý se s nima setkat. Jsou třeba i na couchsurfu.

(...)

4.mail 28.8. (tatínkovi)

(..)

Dále řeším moje vízum....mám ho do 4.prosince. Teď je novinka, že se nové vízum dává jen v domácí zemi, takže bych musela zpět do ČR, což je jako nejkrajnější varianta :-) Z Nepálu by mi ho dali jen na 30dní, což nestačí, takže plán Nepál padá. Ale na zdejším imigračním úřadě mi po telefonu řekli, že ať přijdu se svatebním oznámením, že mi můžou vízum prodloužit do doby svatby, což mi přijde takové typicky indické :-D Doufám, že to půjde. Nechápu ale, co po svatbě, protože vyřízení posvatebního víza trvá jeden měsíc a to ještě nemám v plánu se na to vrhnout hned, protože tu budu mít rodinu a přátele....

No, je to divočina, zkrátka, jsme v pilném zjišťování a zařizování, ale nějak to určitě nakonec půjde, po dobrodružném měnění všeho, co si člověk naplánuje asi tak desetkrát.

Do toho najednou skoro po měsíci lidi zjišťují, že Anbu je zpátky a začíná mít nabídky různé práce. Což samozřejmě může odmítnout, ale peníze potřebujeme a budeme potřebovat na svatbu a další věci, takže to bude muset brát a budeme muset ostatní věci časově přizpůsobovat tomu, kdy bude volný. Teď vzal asi 5ti denní točení od rána až do noci, takže věci, který nemůžu dělat sama, stojí.

Ale mezi náma i přes ten stres je všechno v nejlepším pořádku:-) Možná právě pod tím tlakem je to zase jinak supr. Je dobrý, že jsem si zkusila s ním i pohodový flákání se při cestování (i když tam bylo taky několik vypjatých momentů, které jsme zvládli skvěle) a nyní nás čeká trochu práce.

Hned už jsme nakoupili svatební oznámení - nějaký lepší, když na tom teda visí moje vízum:-) Až Anbovi skončí točení vyrážíme udělat rezervaci do toho chrámu a pak navštívit jeho tátu a sdělit mu tu novinku. Až se vrátíme, necháme potvrzené datum natisknout (kamarádem, co tiskně věci ručně) na pozvánky a jdeme na imigrační úřad. Podle toho, co mi tam řeknou, se budou odvíjet další plány....jsem z toho dost nervózní, snad mi to vízum prodlouží.

Poznámka: To stále platí. Včera jsme se vrátili, protože Anbu dostal další projekt jako kameraman u krátkého filmu, který jede na festivaly do Evropy. Ted to s dalšíma lidma vedle editujou. Tak snad do dvou dnů to bude a půjdem na ten imigrační úřad...

(…)

5.mail 28.8. (tatínkovi)

Reakce na poznámku, že přece po svatbě budu mít indický občanství. Je krásné, že si to lidé představují tak pohádkově jednoduše

ani nahodou, po svatbe budu mit vizum jen na rok, ktery je ještě k tomu narocny vyridit, trva to mesic a musime byt osobne v Dilli a takhle to je 5 let kazdy rok. Pak je neco na delsi dobu, ale indicky obcanstvi rozhodne neni jednoduchy ziskat.

uvidime, zeptame se na imigracnim urade jak je to po svatbe. Az Anbu dotoci, a az pojedeme rezervovat ten chram, a az vytiskneme svatbeni oznameni, az az az...problem je, ze vam taky v Indii kazdy rika neco jinyho, a pak kdyz na to prijde, tak je to zase jinak, cert aby se v tom vyznal:-)

6.mail 3.9. (mamince a spol.)

Jsem na zahradě a píšu. Takže palmové listy byly opravdu jak jsem předpokládala, ale musela jsem si to ověřit...:-D

Poznámka: jde o slavnou knihovnu palmových listů, kde každý, kdo v budoucnu danou knihovnu vyhledá, v ní má svůj palmový list, na kterém je napsaný jeho osud. Palmové listy totiž vydrží hodně dlouho...Lidé je dokolečka postupně přepisují a tak se tajemství udržuje po tisíce let...Je jich v Indii několik, protože si to opsali i vzájemně od sebe:-)

Je to asi tím, že tento chrám, je pro palmové listy nejznámější, i když si dáš ve wikipedii nadi readers tak tam píšou o Vaitheeswaran temple. Asi právě to z toho udělalo opět komerční místo. No a Indové si to představují dětinsky, takže tam musí být pěkně napsány všechny detaily o tobě (zaměstnání tvoje, jména a zaměstnání tvých rodičů, zda ještě žijí, počet sourozenců, a do budoucna taky pěkně všechno detailně – kde budete bydlet, odkud bude váš ženich, kde budete žít a jak, kolik budete mít aut, kolik budete mít dětí a kdy a jakého pohlaví, co budou v dospělosti dělat a jak se budou mít, kdy přijdou vaše nemoci a kdy umřete a mnoho dalšího) , jinak by to nepovažovali za pravé listy s osudem, ale za podvod. Nejsou tam pro zápaďáky „důležitý informace“, jako se dozvíš třeba u astrologa (věštění typu: jste na velkém rozcestí a budete se rozhodovat mezi rozumem a srdcem, nemusíte to však řešit a nechte to plynout, vyřeší se to samo...a podobně).

Jak to probíhá. Podle otisku prstů, data narození a času narození přinesou pakl listů a v tom hledají. Tím z Vás tahají informace. Ptají se asi takhle: jeprvní písmeno vašeho jména některé z těchto (písmeno=slabika) ja, ji, je, jo, ju, ka, ki, ko, ku...ty jim to řekneš a tak pokračují se jmény tvých příbuzných. Informace si berou ze všeho tak různě na přeskáčku, takže důvěřivější a hloupější to asi nevidí. Hlavně si myslím, že pro Indy spoustu věcí odhadnou. Třeba se zeptal, potom, co měl, že jméno otce začíná na VA, zda je otcovo jméno jméno krále. Řekla jsem, že ano, ale nepředpokládám, že by znal sv. Václava a pomohlo mu to :-D U Mámy se ptal, zda její jméno je jméno květiny...ptal se a ptal se, až zjistil všechny potřebné informace, pak jakoby našel ten list a ukázal nám ho. Ale jelikož je jakoby starou poetickou tamilštinou, samozřejmě nemáme ověření. I když najdeme starotamilskou abecedu, je to ještě starotamilským poetickým jazykem. Mám toho fotky, ale ani to nemusím ověřovat samozřejmě, je to jasný podvrh.

Pak přijde mladý písař, on mu to diktuje a písař to píše do normální tamilské abecedy poetickou řečí. Pak jsme si zapnuli kameru a natáčeli ho, Nadí "vykládal význam" což vypadalo tak, že nám přeříkal do slova informace, co jsme mu předtím řekli. Fakt trapný. Ale určil mi i trochu indickou astrologii, ty jejich dómy a tak a řekl něco do budoucna, ale zase, byly to ty přesný informace, což my zápaďáci nežereme a ani to slyšet nechceme. Kdyby mi říkali věci více mlhavé, třeba bych tomu i věřila... Krom toho spoustu informací jakoby odhadl z daných informací, ale po indicku, ne po evropsku. Prostě vůbec netuší jaký je život v Evropě :-)

Ono to jejich podvádění je také více vidět právě tím, že jsem z jiné kultury. Například vůbec nemohl přijít na to, že když můj táta měl dvě manželky a nežije s tou druhou, že to není proto, že umřela.

A vůbec rodinným vztahům nemohli přijít na kloub :-D

No nic, nebudu se tím více zabývat. Je na to prý i nějaký dokumentární film, kde to Američani odhalují, jaký je to podvrh. Někde je i továrna na palmové listy, kde je udělají aby vypadaly staře. Ta palmová knihovna na severu se jen přizpůsobila západnímu myšlení a říkají to takovým stylem, aby to uspokojilo zápaďáky. Prý když máte štěstí, je to alespoň dobrá astrologie.

Nyní, když jsem se z knihovny vrátila, všichni příbuzní a přátelé přikyvují, že to věděli předtím, ale nikdo mi to předtím neřekl. prostě Indové neradi říkají něco negativního o něčem duchovním, máš si to ověřit asi sám. Jen ten soused, který tam dřív pracoval říkal, že je to tak fifty-fifty pravda. Anbu říkal, že tam jeho máma s bráchou byla a brácha musel uprostřed odejít, protože to už nemohl vydržet, ale že máma to žrala. Ale prej nějaký věci se fakt vyplnili, tak si raději taky žádný obraz před naší návštěvou nedělal.

Dohodli jsme to takhe:

Místo palmové knihovny seženeme skutečně dobrého indického astrologa, co udělá dobrou indickou astrologii v době, kdy budeme v Mámmalápúram pro každého jogína postupně. Podle této astrologie vychází i předpovědi na každý rok, který taky můžeme přeložit a udělat nějakou přednášku. Tomu věří všichni a je to založený na tisíce let starých moudrech a ve znaku to má tři vlnící se hady těsně vedle sebe se zvláštníma tečkama na nich. Tomu tu věří úplně všichni a již po několik tisíc let se podle toho odvíjí veškerý dění.

Musím teď končit. Jinak ten chrám je úžasný a našli jsme i krásný hotel v zeleném parku. Mám plno fotek, uploaduju časem.

Oni totiž ty listy mají být v chrámě a ti Nádiové mají office jinde a je jich několik, jsou to staré rodiny co to dělají několik generací.

Omlouvám se, že je to nepřehledně dnes napsané a nečtu to po sobě, musím jít spát, všichni na mě čekají a zítra vstáváme ve 4 a nakonec jedeme za tím tátou a zase se vrátíme. Ve středu pak pojedeme do té vesnice babičky.

Jinak se mám skvělě!!!

7.mail 4.9. (mamince)

(…) V Indii v podstatě nikdo nemá jiné mužské jméno než

krále nebo boha. I Anbovo jméno Mahesh znamená Šiva. On moc dobře

viděl, že jsem tam přišla s Anbem a hned jako jedna z otázek, když

jakoby hledal můj list byla, zda mám milého, pak zda si ho plánuju

vzít. A pak zda je to křesťan, další otázka zda je to hindu. Takže

takto přišel na vše a v předpovědi bylo, že budu mít šťastný rodinný

život s ženichem z daleké země, budeme mít dvě děti holčičku a

chlapečka a tak. Jediný, co mi z té celé předpovědi přišlo užitečný

bylo, že nemám myslet negativně - jako že něco nevyjde atd., jinak by

se to mohlo skuečně stát. Ale to platí asi pro všechny. Ale fajn, že mi to

připomněl.

Kvalitní astrolog dražší nebude. Těch je tu spoustu a lidé využívají

jejich služby každodenně. My jen zjistíme, jakého si co nejvíc lidí

chválí, já ho zase vyzkouším a pozvem ho na dva-tři dny do

Mammalápuram, když tam bude ta jóga.

(…) Konkrétně starší brácha Anba varuje, že

Evropanka ho bude podvádět, případně ho opustí, že to není dobrý

nápad. Takovou tu máme také pověst, moc dobře to tu ví, jak se to u nás

všechno rozvádí a proč. Ale tenhle brácha mě ještě jediný neviděl. Všichni, co mě

viděli, tak jsou ze mě nadšení. Určitě v tom hodně hraje, že jsem z

vyspělejšího světa, ale jak u koho, určitě i lidská stránka. Hlavně se

jim líbí, že se zajímám o indickou kulturu a jazyk. U nás v ČR je to přece

stejné. Dva příklady. Třeba vím, že Natálie chodila s Francouzem a

její rodina z něho byla uplně odvázaná, protože je to

Francouz ze západní Evropy, i kdyby ji třeba snad mlátil, tak by z

něho byli prý nadšení. Podobně říká Andrea, že maminka jejího

Francouze zbožňuje a nejspíš z velké části proto, že je to Francouz.

No, lepší než naopak, čemu

musím čelit já s Indem:-)

Dneska jsme byli za tím tátou, docela vtipné a zvláštní, povím jindy.

Na svatbu určitě přijde:-)

(...)

8.mail 5.9. (mamince)

(...)

Že si z toho nic nedělám není úplně pravda, minimálně o tom přemýšlím:-) Dokonce jsem si stáhla z českého rádia všechny

pořady, co se problematikou vztahů cizinců zabývají, ať už z

psychologického nebo právního hlediska. Rozhodně neřeším, zda s ním

být, ale jak to udělat co nejpříjemnější a s co nejmíň problémy.

Spousta věcí bude těžká, nejvíc asi ty úřady a byrokracie, kde a jak

budeme žít a jakou budeme mít práci, pak i ty kulturní rozdíly. V těch

rozhovorech s cizinci ale říkali, že vlastně tím, že víš, že tvůj

partner je z jiné kultury a spousta věcí vnímá jinak, drobná

nedorozumění  prostě pojmenováváš "kulturní rozdíl" a nějak to

akceptuješ a snáze to přejdeš, než když to hrozně prožíváš s člověkem z

tvojí kultury, protože jsi přesvědčená, že prostě „musí uvažovat

stejně jako já“. A mně přijde, že Anbu ve spoustě věcí myslí jako já,

víc než všichni Češi co jsem kdy potkala! Je to skoro magický. Asi je

to tím, že jsem z takový švihlý rodiny ;-) Samozřejmě v těch

rozhovorech říkali i negativní věci, jako když se stane, že holka

odjede za tím manželem do cizí země a pak tam je sama s dítětem doma a

nemluví tím daným jazykem, že je to na zbláznění, jedna opravdu pak

musela odjet do ČR se duševně léčit, bez dítěte. Ale dopadlo to

nakonec dobře. Ale toho se stejně chceme vyvarovat, pokud bychom měli

malé dítě, určitě porod a první roky (přinejmenším) chceme být v

„civilizovaném“ světě:-)))

Musím končit, jdeme snídat a po snídani jedem s babičkou do její

vesnice. Po cestě se stavíme ve slavném chrámu v Chidhamabaram.

(...)

Takže teď víte vše aktuální za poslední dva týdny!


Ať se to ví, jaké je to složité, z právního i sociálního hlediska, rozhodnout se pro partnera z méně vyspělé země!


Máme se stále i přes všechna výše popsaná úskalí skvěle:-))) Očekáváme s napětím ten imigrační úřad, pak se to snad vše zlomí, ať už to bude jak to bude, hlavně že budeme vědět co a jak a můžeme se podle toho nějak zařídit. I když, jak to tak znám, nebude stačit jedna návštěva úřadu, abychom věděli co a jak:-)


Napíšu víc o posledním týdnu u příbuzných, je tam toho spoustu zajímavého! Do dalšího blogu...